08/2006: Jak jsem potkal nejrychlejšího sjezdaře lyžujícího na trávě

K rozhovoru s nejrychlejším mužem planety na travních lyžích mně napomohlo štěstí.

Pokusy o překonání rychlostního rekordu během mezinárodních závodů FIS v olešnickém Ski areálu jsem sledoval a fotografoval uprostřed půlkilometrového svahu vedle úseku měřeného dvěma fotobuňkami.

Hlas komentátora z dolní části sjezdovky až sem nedoléhal, takže jsem nic bližšího o časech sjezdařů atakujících světový rekord nedozvěděl. Rozumy jsem sbíral až po návratu do cílového prostoru od pořadatelů.

Oznámil mně, že stávající světový rekord Švýcara Erwina Gansnera 86,88 kilometrů v hodině byl pokořen. Novým nejrychlejším mužem na travních lyžích se stal brněnský závodník Martin Štěpánek, který dosáhl absolutní rychlosti rovných 94 kilometrů v hodině.

Pětice odvážných lyžařů ale už zmizela v davu ostatních závodníků či v útrobách svých servisních stanů. Po krátké pauze jsem se opět vydal k vrcholu sjezdovky, abych zaznamenal výkony světové elity travního lyžování na startu závěrečného slalomu.

Na sklonku slunečného dne, startovalo se až okolo šesté hodiny, se obloha začala mračit, a tak jsem se rozhodl použít blesk. Po prvním snímku se vedle mě ozvalo: „Blesk, prosím vás, nepoužívejte.“ Odpověděl jsem, že venku to snad nevadí. „Pro závodníky je to nepříjemné. Vím, o čem hovořím, sám také lyžuji.“ Mám tu čest s jedním z jezdců, pomyslel jsem si. Třeba se dozvím něco bližšího o rychlostních pokusech.

„Ten nový rychlostní rekord jsem vytvořil já,“ omráčila mně překvapivá odpověď na moji otázku. Z kolegy fotografa se vyklubal muž, který bude figurovat v nejbližším aktualizovaném vydání Guinessovy knihy rekordů jako nejrychlejší sjezdař na travních lyžích – Martin Štěpánek, student brněnského Vysokého učení technického. A tak jsme se sympatickým mladíkem dali řeč.

Už jste se o překonání rekordu pokoušel někdy v minulosti? „Všichni jsme to dnes zkusili poprvé.“

Byly splněny všechny náležitosti pro zápis do Guinessovy knihy rekordů? „Pokud jsem byl dobře informován, tak zde pořadatelé na eventuální změnu rekordních tabulek byli přichystáni a přepisu v Guinessově knize rekordů nic nebrání.“

Co je při riskantní rychlostní jízdě nejdůležitější? Na co si musíte dávat na sjezdovce největší pozor? „Největší rozdíl oproti obdobným pokusům na sněhu je v délce lyží. Klasické lyže jsou dlouhé okolo dvou metrů a čtyřiceti centimetrů, zatímco ty naše na trávu měří pouhý metr. Jsou velmi nestabilní a vibrují. Udržet je v požadovaném směru je složitější.“

Absolvoval jste dvě rychlostní jízdy. „Úvodní byla takovou zahřívací a dosáhl jsem rychlosti těsně pod devadesát kilometrů v hodině. Do druhé jízdy jsem už šel skutečně naplno.“

Vyskytl se na trati nějaký problém? „Vyrovnat jsem se musel především s nepříjemnými vibracemi. Svah není rovný jako golfové hřiště, takže sebemenší nerovnost v téměř stokilometrové rychlosti je pořádně cítit.“

Zažíváte před jízdou či během ní pocity strachu? „Nikdy to není příjemné a někdy to dost bolí. Každopádně na trávě se nesklouznete jako na sněhu. Někdo pády na trávě dokonce trénuje, aby předešel zlým následkům.“

Můžete prozradit, co vás k lyžování na trávě přivedlo? „Jsem Brňák. Na hory to máme daleko, ale travnatá svah je vzdálen od města pouhých padesát kilometrů. A hlavně – s tréninkem nemám problém. Zkuste říct během zimní sezony v Deštném či Říčkách, že chcete na sjezdovce trénovat…“

Vím o Vás, že travnímu lyžování věnujete téměř veškerý volný čas. „Je to pravda. Kromě závodění jsem patrně jediným výrobcem travních lyží u nás v republice. Navíc o letní lyžařské disciplíně vytvářím webovou stránku www.grasski.net, na níž se zájemci o travní lyžování mohou dozvědět prakticky všechno od A až do Z.“