Výtah ze zprávy o činnosti SDH Olešnice v O.h. za rok 2008

Vážení spoluobčané,

Dovolím si Vás seznámit se zprávou Sboru dobrovolných hasičů obce Olešnice v Orlických horách za rok 2008. K tomuto dni má náš sbor v evidenci 19 dětí, 23 žen a 26 mužů. Mohu s potěšením konstatovat, že za námi v loňském roce opět zůstalo mnoho práce ve prospěch obce, potažmo jejich obyvatel. Počínaje mytím silnic, nepopulárním čištěním kanalizací a obecních septiků, technických pomocí a samo sebou jsme snažili minimalizovat škody způsobené mimořádnými událostmi.    
Výjezdová jednotka měla celkem 15 výjezdů, přičemž se třikrát jednalo o požár, dvakrát to byla dopravní nehoda, zbytek můžeme přičíst těm technickým pomocím. Z mnoha technických zhodnocení jak techniky tak budovy a nákupu materiálu, bych chtěl nejvíc vyzvednout pořízení srdečního defibrilátoru. Potěšil nebývalý zájem novinářů, posádek RZP v čele s primářkou ARO a dalších hostů. Jak už to bývá obvyklé, nejmenší zájem projevili místní občané, ačkoliv je tu defibrilátor hlavně pro ně a vše na prostřených stolech bylo k mání zdarma. 
I v loňském roce se nám povedlo získat pro naše akce finanční podporu z KHKú. I díky tomu se dnes můžeme pochlubit novou kuchyňskou deskou a dřezem, lepším průtokovým ohřívačem v kuchyňce a na pánské toaletě. Zručný řemeslník z řad sboru pomohl se zalícováním nových dveří v celé budově, bylo nainstalováno nové audiovizuální vedení. Takže si všechny presentace a školení můžeme promítat dataprojektorem na velké plátno. Byla kompletně zrekonstruovaná střecha zbrojnice. Při tom se obecní úřad nemusel o nic starat a to včetně placení. Finanční břemeno na sebe po několika jednáních vzala pojišťovna, realizace byla dohodnuta ze zhotovitelem přímo námi. 
Na faktický provoz SDH si vyděláváme sami. A to službami pro jednotlivce i organizace. Tu práci ale někdo musí odvést. Zpravidla jsou to volné dny a přestože u toho trávíme dlouhé hodiny, vydělané peníze vždy končí v pokladně sboru. Jednou z takových akcí je sběr kovošrotu, kdy se snažíme všechno ihned třídit, abychom měli lepší realizační ceny. Zamrzela nás proto ztráta většího množství hliníku, který zmizel přes jedinou noc přímo od zbrojnice. V létě se nám podařilo k účelům sběru starého železa získat od Rubeny Náchod starší kontejner. Bylo nutno „jen“ vyvézt jeho obsah na skládku, odrezit ho a natřít. Chtěli bychom tím zlepšit kulturu sběru, čistotu obce a hlavně předejít neustálým stížnostem k meziskládce kovošrotu. Organizačně jsme Rubeně pomohli s likvidací spadlé jídelny. Její zástupce nám proto přidal několik výrobních a výstavních vzorků v podobě zvedacích a těsnících vaků v tržní ceně cca 60.000,-Kč.
V létě jsme se stejně jako dřív maximálně soustředili na presentaci k soutěži o Vesnici roku, kde se nám v minulých letech dařilo a mělo to pro nás velice pozitivní dopady. Veškeré úsilí tentokrát vyšlo nadarmo. Zpět do jarních měsíců, kdy probíhala jarní příprava dospělých i dětí do jejich soutěží. Dospělí závodili ve Sněžném, kde se ženám moc nedařilo. Po velice pěkně rozběhlém útoku začal foukat tak silný vítr, že plnění terčů trvalo déle než obvykle. Děvčata u proudnic připomínala spíš vodnice. Muži zaběhly svůj letitý standart, který korunovali vítězstvím v kategorii nad 35 let. Děti jely bojovat o umístění do Přepych. Za poslední léta silně vzrostla okresní konkurence. Každá chyba proto neuvěřitelně míchá pořadím. Nám se tradičně nedaří při útocích, přestože je podle hlavně povětrnostních možností pilně cvičíme. Mladším žákům se podařilo obhájit loňské vítězství, ti starší uhájily velice dobrou šestou příčku z 31 družstev. Byli jsme i na pohárových soutěžích např. v Opočně, Mezilesí i jinde. Pokud by někdo měl zájem dozvědět se víc, rádi ho podrobně seznámíme.
Nezůstalo stranou ani stmelování kolektivu. K tradičním kuželkám, výletu do Turecka a pečení vepříka přibyl zájezd do Staročeské hospody v Dětenicích, který byl velice úspěšný.
Není účelem této zprávy vypočítávat dopodrobna všechno, co se za ten rok stalo. Bylo toho opravdu hodně a jestli to někdo opravdu chce vědět, jsme mu k disposici. Ptejte se. 
Já jen musím poděkovat všem, co se neptali „co za to budou mít“ a ochotně přiložili ruku k dílu. Každá pyramida je složena z menších kamenů a nic se neudělá samo. Někdo musí po každé akci uklidit, vyprat, vyčistit techniku atd, atd. Ani malá nástěnka se neudělá sama. Děkuji i každému, kdo s hasiči nemá relativně mnoho společného a přesto se spolupráci nebrání. Ještě jednou všem obětavým děkuji a těším se na další spolupráci s každým kdo o to bude stát.