Obec Olešnice v Orlických horách
Olešnicev Orlických horách

Krystalinikum

Novoměstské

Postavení a vývoj novoměstského krystalinika dosud označovaného jako novoměstské fylity bylo podstatně objasněno pracemi Domečky a Opletala (1972, 1977) a Opletala et al. (1980). Olešnicko – uhřínovské nasunutí odděluje na SV novoměstské krystalinikum od nadložní stroňské skupiny orlicko-kladského krystalinika.

Nasunutí je dobře sledovatelné od Olešnice v Orlických horách až k Rokytnici a Mladkovu. V úseku od Pastvin k uzávěru klenbovité struktury orlicko-kladského krystalinika u Štítů náleží krystaliniku novoměstskému pouze úzký pruh krystalinika lemovaný na JZ zábřežským krystalinikem. To pokračuje dále i k JZ do podloží české křídové pánve. Zde zatím nemají kvarcity a fylity vystupující v ojedinělých výchozech u Týniště nad Orlicí (Vyhnanice) stratigrafické a regionální zařazení jasné.

Již dříve byla zdůrazňována litologická, stratigrafická i metamorfní souvislost novoměstského a zábřežského krystalinika. Obě jednotky i jednotky další, především letovické krystaIinikum, byly spojovány v jedinou zábřežskou sérii v širším slova smyslu (Mísař 1963). Také Domečka a Opletal (1977) a Opletal et al. (1980) mluví o jediné novoměstsko-zábřežské sérii.

Přes nepochybné úzké vertikální i laterální faciální vztahy obou krystalinik je rozdílná litologie dostatečným kritériem pro odlišování novoměstského a zábřežského krystalinika.

Novoměstské krystalinikum se rozděluje na spodní souvrství v padstatě monotónního charakteru s hojně zastaupenými biotiticko-muskovitickými a chloriticko-muskovitickými fylity a svrchní souvrství s páskovanými metadrobami a páskovanými metapelity.

Metamorfně se obě souvrství vzájemně neliší. V obou souvrstvích se uplatnil mocný bazický vulkanismus (epidotické amfibolity a zoisit-amfibolické břidlice). Nápadné světlé polohy v metabazitech i fylitech jsou interpretovány jako metakeratofyry. Kadomská progresívní regionální metamorfóza novoměstské série dosáhla maximálně granátové zóny, běžnčjší jsou však metamorfní asociace zóny chloritové a biotitové.

Stupeň metamorfózy klesá směrern k JZ do podloží křídy. Uvedeným metamorfním podmínkám odpovídá i vznik minerálních asociací metabazitů s běžným chloritem a epidotem, metakeratofyrů s albitem a chloritem a porfyroidů s křemenem, albitem, světlou slídou a draselným živcem.

Podobně jako v orlicko-kladském krystaliniku proběhly i v novoměstském krystalianiku retrográdní přeměny v podmínkách zelených břidlic. Do závěru tahoto procesu (patrně již paleozoického stáří) spadají intruze některých granitoidních masívů.

Granitoidní masívy novoměstského krystalinika jsou pozdnč orogenniho až poorogenního charakteru. Náleží jednomu :nagmatickéínu cyklu, stáří v rozpětí 360-390 miliónů let. Novohrádecký masív je tvořen leukokrátním albitickým granodioritem (Dudek a Fediuk 1954; Domečka a Opletal 1972). Textury hornin masívu se mění v závislosti na protažení masívu ve směru SZ-JV a podle vzdálenosti od okrajů. 

Podle tektonického styku mezi stroňskou skupinou a novoměstským krystalinikem proniká olešnický masív, jenž je výběžkem kudowského masívuna územi Polska. Složení jeho bazičtější facie odpovídá granodioritům až tonalitům, mladší granitům až granodioritům. Zlomy směru V-Z je masív rozdělen na tři dosti samostatné části. Novohrádecký a olešnický masív maji svůj ekvivalent v litickém masívu vycházejícím na povrch v údolí Orlice a Zdobnice.

Intruzívní postmetamorfní bazickou horninou je gabro Špičáku u Deštné a u Pěčína. V prvém případě jde o gabrodiority až diority odpovídající starším a také bazičtějším facíím granitoidního magmatismu novoměstského krystalinika. Zajímavé jsou kontakty gabra s amfibolity u Pěčína, kde vznikly hrubozrnné gabroamfibolity. Postmetamorfní žilné horniny patří ke skupině granodioritových porfyrů a porfyritů leukokrátních granodioritů a také do skupiny lamprofyrů (Němec 1975).

Tektonický styl novoměstského krystalinika odpovídá jednoduché vrásové stavbě. Osy megavrás mají v z. části jednotky směry V-Z, směrem k J se stáčejí do směru zhruba SZ-JV a jsou v podstatě paralelní s okrajem orlicko-kladského krystalinika. V jádru dílčí antiklinály u Rychnova nad Kněžnou (Domečka a Opletal 1977) vystupuje zábřežské krystalinikum. Vrásové osy a lineace tohoto typu jsou patrné v sousedním orlicko-kladském krystaliniku pouze na určitých místech (Fajst 1976). Oproti tomu postihují vrásové osy třetího typu ve směru V-Z jak novoměstské, tak orlicko-kladské krystalinikum. 

Z.Mísař, 1983: Geologie ČSSR I.- Český masív
 

Orlicko - Sněžnické

K této jednotce se čítají metamorfované komplexy, které tvoří jádro orlicko-kladské klenby a budují hlavní část Orlických hor, Králického Sněžníku a většinu Rychlebských hor. Na východě je lemuje staroměstská zóna omezená na V vůči silesiku násunovými poruchami. Celá struktura je rozdělena geologicky mladým (terciérním) kladským prolomem a jeho jv. výběžkem – králickým příkopem – na západní část –Orlické hory, a východní část – Králický Sněžník a Rychlebské hory.

K složitě zvrásněnému jádru klenby patří krystalinické horniny – hlavně ruly a svory mlynowiecko-stróňské skupiny, do nichž vnikly jako intruze granitické horniny přeměněné v sněžnické ortoruly a v jejich blízkosti různé smíšené typy (gieraltowské magmatity aj.) Stáří těchto hornin a patrně i starších deformací a metamorfních pochodů je nepochybně prevariské (svrchní proterozoikum až kambrium,Kröner et al. 2001)

Při variské orogenezi došlo k opětovným deformacím a metamorfóze, která postihla i periferní části orlicko-sněžnického krystalinika. Na JZ to jsounovoměstské fylity s četnými polohami přeměněných bazických a intermediálních vulkanitů, místy i s ložisky Fe-rud (Skácel1974). Na V je to úzký pruhstaroměstského krystalinika – mezozonálně metamorfovaných hornin (rul, svorů, amfibolitů aj.) v centrální části s protáhlý tělesem variských tonalitů. Východnější jednotky se již kladou k silesiku. 

Na stavbu orlicko-sněžnického krystalinika nejsou jednotné názory. Zatím co donedávna převládala představa klenbové a vrásové stavby, nověji nabývá vrchu koncepce příkrovová. Shoda panuje v názoru, že celek byl na V při variském vrásnění nasunut na jednotku silesika, od níž jej odděluje poruchové pásmo staroměstské zóny, omezené na V nýznerovským nasunutím.

I.Chlupáč, 2002: Geologická minulost České republiky

Infocentrum

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Anketa

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 400
TÝDEN: 1573
CELKEM: 898447

Předpověď počasí

dnes, čtvrtek 1. 10. 2020
slabý déšť 11 °C 8 °C
pátek 2. 10. déšť 15/10 °C
sobota 3. 10. polojasno 20/11 °C
neděle 4. 10. slabý déšť 18/12 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.

Pranostika na akt. den

Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.

Svátek a výročí

Svátek má Igor

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Světový den vegetariánství
  • Mezinárodní den seniorů
  • Mezinárodní den hudby
  • Mezinárodní den lékařů
  • Světový den cyklistiky
  • Světový den informovanosti o virové hepatitidě

Partneři