I kašny mají svou historii: 8/2004 Orlický týdeník

Každá kašna stavěná v minulosti má svou historii a díváme se na ni jako na příjemné umělecké dílo, které je stále přitažlivé a esteticky zapadá do prostředí.
Výjimkou není ani olešnická kašna, zhotovená v roce 1819 kameníkem Weiserem z Fridrichsdorfu v Kladsku.
Dne 26. srpna 1925 byl v Olešnici v Orlických horách za veliké slavnosti odhalen pomník 88 padlým a nezvěstným vojákům z Olešnice v I. sv. válce 1914 – 1918. Pomník byl postaven uprostřed náměstí právě v renovované kašně.
Kvádr pískovce o objemu dvou metrů krychlových pochází z pískovcových lomů v Kladské Hejšovině a byl zbytkem kamene dodávaného na stavbu říšského parlamentu v Berlíně, který se stavěl roku 1880. Pomník zpracoval akademický sochař Emil Schwanter z Trutnova a znázorňoval skupinu vojáků v objetí smrti. Na soklu byly čtyři měděné desky se jmény padlých. Dne 28. října 1946 byl tento pomník odstraněn, rozbit, pod záminkou, že již není aktuální, zůstal tedy jen žulový podstavec bez desek.
Od této doby kašna s přítokem a odtokem vody sloužila a plnila své poslání – zásobování obyvatel z náměstí a jeho blízkého okolí pitnou vodou až do 70. let 20. století. Přes léto byli v kašně pstruzi, na zimu byla pečlivě zateplena. Více jak tři desítky let chybí její jemné šumění padající vody, které má uklidňující účinek.
Z obecního věstníku jsem se dočetl, že současný OÚ počítá s opravou kašny na náměstí, což je pozitivní. Zatím dává kašně pohlednější podobu pískovcový květináč, umístěný uprostřed. A mít tam vodu – to by zase byla kašna ve svém hábitu, jenž lačnící turisty vábí tu…