Betlém tkalce z Olešnice si na parádu nepotrpí: 15.1.2004 Mladá fronta dnes

Betlém je stejný jako okolní Orlické hory: nesmrtelný příběh o svaté rodině vypráví stroze, bez zbytečného přikrašlování, jen s nebarevnými figurkami z lipového dřeva. Kdo si však pohyblivé dílo tkalce Josefa Utze z Olešnice v Orlických horách prohlédne pečlivě, shledá, že to je to originální technický skvost.
Řezbářovi příbuzní více než tři roky oživují opravený betlém před zraky návštěvníků v prostorách místní radnice a vyprávějí. O pohnutých osudech tkalec Utze, polorozkradeném betlému i jeho návratu na výsluní, jejž umožnila obec, stát a rychnovské regionální muzeum.
„Když jsme betlém znovu rozpohybovali, byl jsem dojat. Můj strýc by z toho měl radost," říká Utzův synovec Miloš Vlček.
Olešnický betlém vznikl ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Jeho tvůrcem byl milovník techniky Němec Josef Utz, který se od mládí živil tkalcovstvím a po první světové válce si otevřel malou tkalcovnu v horní Olešnici. V době hospodářské krize se jako bezdětný muž upnul k řezbářskému řemeslu. Na betlému pracoval asi šest let, v roce 1944 jej však zastihla tragická smrt. Když řezal dřevo na cirkulárce, do hlavy jej zasáhl špalek. Bylo mu pouhých osmačtyřicet let. 
Betlém prý tenkrát zabíral dvě mísnosti jeho domu. Když se po druhé světově válce dostali k moci komunisté, Utzovi příbuzní přišli o tkalcovnu i dům. „Matka ukryla betlém v seně ve statku Klárových. Potom jsme o něm dlouho nevěděli, až jsem náhodou spatřil několik figurek na výstavě muzea v Rychnově nad Kněžnou," vzpomíná Vlček, který se před několika lety vrátil do restutiovaného domu v Olešnici. 
I když dnes Betlému chybí jeho horní patra i řada figurek, to hlavní zůstalo. V jesličkách sedí Ježíšek, Josef pokyvuje hlavou, pastýř se sklání v modlitbě a darovníci nesou dítěti své dary. Kolem se na skalnatých svazích pasou ovce a k vidění jsou i Utzovi psi Špiclík a Baryk.
Při vytváření betlému o rozměrcch dva krát pět metrů si jeho tvůrce zřejmě vypomáhal dílů z tovární výroby. Základní pohonnou součástí je kovový transmisní hřídel s dřevěnou řemenicí.
Odborníci betlém považují za technický unikát. Na svou dobu byl prý velmi moderní. Jeho součástí byl také gramofon, jehož přenoska se automaticky přesovala na dvě desky, takže hudba mohla znít nepřetržitě. " Lidé mohou na betlému ocenit velmi jemné pohyby figurek. O Utzovi se tvrdí, že prý chtěl dokonalostí překonat i třebechovický betlém," říká dokumentátor Třebechovického muzea betlémů v Třebechovicích pod Orebe Kamil Andres, který mechaniku Utzova betlému opravoval.
Utzův betlém je k vidění v Olešnici vždy ve středu od 15:30 do 17:30 a v sobotu od 9 do 12 hodin. Prohlídku je také možno objednat telefonicky. 

Štěpánka Tůmová