K této jednotce se čítají metamorfované komplexy, které tvoří jádro orlicko-kladské klenby a budují hlavní část Orlických hor, Králického Sněžníku a většinu Rychlebských hor. Na východě je lemuje staroměstská zóna omezená na V vůči silesiku násunovými poruchami. Celá struktura je rozdělena geologicky mladým (terciérním) kladským prolomem a jeho jv. výběžkem – králickým příkopem – na západní část –Orlické hory, a východní část – Králický Sněžník a Rychlebské hory.
 

          K složitě zvrásněnému jádru klenby patří krystalinické horniny – hlavně ruly a svory mlynowiecko-stróňské skupiny, do nichž vnikly jako intruze granitické horniny přeměněné v sněžnické ortoruly a v jejich blízkosti různé smíšené typy (gieraltowské magmatity aj.) Stáří těchto hornin a patrně i starších deformací a metamorfních pochodů je nepochybně prevariské (svrchní proterozoikum až kambrium,Kröner et al. 2001)
 

          Při variské orogenezi došlo k opětovným deformacím a metamorfóze, která postihla i periferní části orlicko-sněžnického krystalinika. Na JZ to jsou novoměstské fylity s četnými polohami přeměněných bazických a intermediálních vulkanitů, místy i s ložisky Fe-rud (Skácel1974). Na V je to úzký pruh staroměstského krystalinika – mezozonálně metamorfovaných hornin (rul, svorů, amfibolitů aj.) v centrální části s protáhlý tělesem variských tonalitů. Východnější jednotky se již kladou k silesiku.
 

          Na stavbu orlicko-sněžnického krystalinika nejsou jednotné názory. Zatím co donedávna převládala představa klenbové a vrásové stavby, nověji nabývá vrchu koncepce příkrovová. Shoda panuje v názoru, že celek byl na V při variském vrásnění nasunut na jednotku silesika, od níž jej odděluje poruchové pásmo staroměstské zóny, omezené na V nýznerovským nasunutím.