Po levé ruce se nám proti proudu vine skotačivá říčka Olešenka, pádící údolím zelení luk a lesů v délce 8 km v 560 - 850 m.n.m, centrum obce tvoří malebné svahovité náměstíčko plné zeleně s kašnou uprostřed.

Armády a hranice

V roce 1938 se území Olešnice stalo součástí nacistického Německa a v březnu 1938 přecházela st. hranice v Kutlu německá armáda, aby v roce 1945 byla vrácena Československu. V padesátých letech při státní hranici čsl. - polské je na polské straně podél hranice zorán pluhem koňským potahem pruh pozemků v šíři 10 metrů, který je stále nakypřován. Podél zoraného pásu - pruhu na polské straně přechází dvojice polských vojínů se zelenou širší stuhou na čepici a nahlíží, zda-li nejsou přes oranici uvedeného pásu, čerstvé lidské šlápoty. v té době je přechod přes státní hranici do 'Rzeczpospolita Polska" povolen jedině přes celní úřad v Bělovsi u Náchoda na průkazku vystavenou u našich úřadů ONV.
V roce 1968 přejížděla státní hranici v srpnu z Polska do Lewina a Kutlu sovětská a polská armáda. V době socialistického Československa je přechod přes st. hranici do Polska povolen pouze na pozvání.
O 22 .let později v roce 1990 se v Olešnici v Orl. horách uskutečňuje první, nádherný a nezapomenutelný majáles 1. května 1990. Otevírá se nová doba, podaří se otevřít hraniční přechod v Olešnici?

Dvě varianty

Jsou dvě varianty. První - přechod na Čihalce do Duszniky Zdroj. Cesta k přechodu vede celou Olešnicí 4,5 km. Druhá varianta je vybudovat přechod v Kutlu v údolí 2 km od obce, poblíž polského Lewina. Obě varianty přislíbil OkÚ v Rychnově nad Kněžnou vypracovat podle studie přechodů.
Po jednání představitelů české a polské starny, které se odehrálo mezi závorami čs. – polského přechodu na Šibalce 15.8. 1991, je zbožným přáním obou stran , aby mohl být hraniční přechod otevřen už v roce 1992 nebo 1993.

Velký zájem

V neděli 31. května 1992 při příležitosti dětského dne v Lewině byl po 47 letech poprvé otevřen hraniční přechod v Kutlu. Jednodenního otevření přechodu využilo více než 700 občanů, především z Olešnice a okolí, protože mnoho dalších lidí o otevření přechodu ani nevědělo, povolení přišlo teprve ve čtvrtek před otevřením.
K otevření se tehdy vyjádřil starosta Olešnice Ing. Pavel Skalický: „Byl bych rád, aby tento přechod byl otevřen naplno. Zvýšila by se podnikatelská činnost a obec by tak měla příjem z daní.“ Shodou okolností prošel tímto přechodem i přednosta OkÚ Petr Narwa s rodinou a novinářům řekl doslova: "Jsem rád, že se začaly i u nás lámat ledy na okrese. Doufám, že je to první z více přechodů.“
Jednodenní otevření přechodu Olešnice v O.h. - Kutl znamenalo pro starší občany cestu vzpomínek na mládí, kdy do Levlna chodili za prací, nákupy, zábavou i na vlak. Pro ostatní zvědavost, jaký je pohled z druhé strany.
V sobotu 1. srpna 1992 byl otevřen hraniční přechod na Čihalce u příležitosti zahájení Chopinovy hudby v Dusznikách.
Šlo rovněž o první otevření tohoto přechodu, akce byla pojata slavnostně za přítomnosti starostů obou obcí a přednosty OkÚ v Rychnově n. Kn. Přechod vhodný jak pro pěší, tak pro cyklisty. Na obou stranách fungovala kyvadlová autobusová doprava k přechodu a zpět. Domnívám se, že zájem o celou akci byl tak velký, že s tím ani samotní organizátoři nepočítali. Přes hraniční přechod přešlo přibližně na 3600 turistů Nutno poznamenat že přispělo nádherné počasí a radostná atmosféra, bez rušivých momentů.

Konflikt s auty

1. května 1994 byl hraniční přechod Kutl znovu otevřen, ale jen jednostranně, takže hranice mohli přecházet pouze turisté z Polska. Přechodu využilo 327 Poláků, kteří přišli na majáles. Starosta Olešnice to vysvětlil tím, že je to z polské strany reakce na událost z předchozího týdne, kdy byly přes přechod v Kutlu převezeny ilegálně čtyři osobní automobily. V neděli 25. září 1994 je pohraniční přechod v Kutlu otevřen již podesáté při příležitosti jarmarku v Levíně.
Končí staré zastupitelstvo a pro nové je závazkem bojovat o trvalé otevření hranice. V Olešnici máme relativně slušnou silnici, ale na hranici zátaras (velké kameny a kolejnice). Od té doby, co tu propašovali ty čtyři osobní auta. Zátarasy jsou jak v Kutlu, tak i na Čihalce.
Náchodu by se určitě odlehčilo. Leč, jak jsme se dozvěděli, přednost dostane Orlické Záhoří, díky úporné snaze Okresního úřadu v Rychnově n. Kn. Nic proti tomu nemáme - vždyť přechod může být jak v Záhoří, tak i v Olešnici, protože je to od sebe vzdáleno 27 kilometrů. Do Náchoda přes Lewin je to 15 km.
Dne 22. prosince 1996 se konalo slavnostní otevření přechodů na turistických stezkách protínajících česko-polské státní hraníce: Deštné (Masarykova chata) - Zieleniec a Olešnice v O. h. (Čihalka) - Duszniki Zdrój.

Ministrův půlrok

V pondělí 23. září 2002 přijíždí do Olešnice a Orlického regionu současný ministr zahraničních věcí ČR JUDr. Cyril Svoboda. Spolu s ním je v zasedací místnosti OÚ přítomen senátor František Bartoš, poslanec Jiří Hanuš, generální konzul ve Vratislavi Igor Šedo, zástupci celní správy, zastupitelé obce a zástupci Polské republiky.
Hlavním tématem návštěvy je` problematika na česko - polské hranici a otevření přechodů v oblasti. Po vyjádření připomínek, které vyslovili přítomní k samostatnému přechodu v obci, ministr řekl, že nezná konkrétní problematiku tohoto přechodu (Kutl), že se uvidí na místě samém.
Po padesátiminutovém jednání všichni společně odjíždějí ke státní hranici v Kutlu, kde ministra čekají novináři. Na závěr se zainteresované strany rozcházejí s výrokem: „Dáme na to ruku, že to bude dřív jak za půl roku."

Když se nechce…

Půl roku uplynulo a v obchodech a na poště v Olešnici v Orl. horách se objevila petice: „Plně podporuji otevření turistické stezky Olešnice v O.h. - Lewin Klodski a věřím, že veřejné zájmy konečně zvítězí“.
To mne přimělo k tomu, abych sepsal tuto stručnou historii.
Za 13 let demokracie není možné docílit otevření turistické stezky. Co by také lidé na vesnici chtěli? Ale pak se není co divit pasivitě občanů. Jednání kolem hraničních přechodů s Polskem budou nadále pokračovat, není třeba se vzrušovat. Když se nechce, tak nejde nic. Nebo jde o to, aby se pohraniční styk s Polskou republikou dostal na běžný evropský standard. Co myslíte?