Abychom se vyhnuli objížďce přes Sedloňov a 15% stoupání přes Polom, postavila se o něco později silnice z Polomu do Sněžného a Bystrého, čímž se zkrátila cesta do Nového Města nad Metují o 3km. V každém případě bylo myšleno, aby se stavby silnice účastnilo více obcí a délka trasy nehrála žádnou roli. Teprve roku 1905 se přišlo na myšlenku využít údolí Olešenky a postavit silnici chráněnou před větry, z Olešnice přes Rzy, Rokol a Ohnišov, což opět znamenalo zkratku ze 20 na 16 km. O několik roků později byla vybudována silnice z Rokole přes Slavoňov a Blažkov, takže se vzdálenost k okresnímu městu zkrátila jen na 15 km. Pro člověka a tažné zvíře pak neznamenala viditelnou námahu. Z náměstí ven vedla celní cesta druhé třídy přes srázný kopec vedle kostela k pruské celnici v Kutlu a dále do Lewina (Hummelstadt). Aby se vyhnulo 15% stoupání u kostela, byla vybudována roku 1914/15 celní silnice z náměstí s více mírnými zatáčkami k celnici Kutl. I když délkou 2 km se téměř zdvojnásobila, přesto byla důstojná státu který ji zřídil. Z náměstí bylo možné dojít přes Buschdorfel, horní Olešnici a Číhalku až k hraničnímu přechodu Černý kříž. Tam cesta přecházela na pruské straně na Sudetskou cestu Reinerz-Hummel-Grenzendorf-Grünwald nebo-li z Dušníků do Zielence. Po 10.10.1938 se stal naší nejbližší železniční stanicí polský Lewín (Hummelstadt) vzdálený pouze 5 km. Stejnoběžně s výstavbou silnic pokračoval i poštovní provoz. Roku 1950 zemřel ve věku 95 let Alois Štěpař, který byl posledním poštovním poslem a který olešnickou poštu dovážel do Nového Města n.M. a zpět. Olešnickou poštu vozil denně po špatných cestách nejméně 36 km. Když se tato doprava zrušila, byl již zřízen poštovní vůz, který vozil poštu do Sedloňova, kde byla překládána na vůz Deštné-Nové Město n. M., kam ji dopravoval. Také cestující mohli někdy tenko vůz využít. Teprve po výstavbě silnice údolím Olešenky v r. 1905 jezdil poštovní vůz řízený Wendelíem Zeunerem tuto trasu až do N. Města n. Met. Od roku 1922 byl tento poštovní vůz nahrazen poštovním omnibusem. Nejprve až na Nový Hrádek (Frumrich), později až do Olešnice. Teprve nyní byla poštovní doprava zrychlena, zhuštěna, uspíšena a viditelně zlehčena. Po 10.10.1938 byl poštovním úřadem v lázních Kudowa zřízen poštovní omnibus z Jedlové do Deštného, který byl provozu dvakrát denně. Pouze v zimě udělala někdy vánice tomuto provozu čáru přes rozpočet. Potom jelo poštovní auto jenom do Olešnice. Jen proto, že po 1.svět.válce byla silnice Sedloňov-Polom přemístěna tak, že se 15% stoupání nahradilo zatáčkami, byla zde umožněna autodoprava. Poštovní úřad měnil často své úřadovny. Nejdříve byl v domě č.21/St (později trafika Jos. Ulricha), potom v domě 131/St a naposledy v č.8/St vedle farního dvora, kde se nachází dodnes. Při rozkvětu turistického ruchu jezdil z Tanndorfu (Jedlové) přes Deštné do Hummelstadtu (Lewina) soukromý omnibus. Ten ukončil své jízdy až v roce 1932.